Už zas byly Vánoce... a já nestíhám

15. ledna 2017 v 17:20 | Sophie |  Články
Zaprvý, I am so fucking sorry. Za posledních pár měsíců nemám vůbec žádnej čas. Vůbec. Druhák chemické střední je druhák chemické střední - musela jsem se začít učit abych si udržela samý jedničky. Zatím držím, jo, pořád, ale je to těžší. Už se musím občas i učit doma, což se mi předtím vyhlo obloukem. Většinou mi stačí jízda autobusem, ale aspoň jednou za měsíc je větší test z bioly a ono to zrovna moc nestačí...

A když tu není tohle, píšu. Říkáte si, co, když tu nic nevidíte. Ale já už psaní česky vzdala. Poslední věc byla ta povídka Velkolepé Vánoce, kterou jsem přejmenovala na lepší 'Držet pospolu' kvůli anglickému titulu. Kterou jsem v červenci napsala ze strandy že to je o Vánocích a já píšu v létě. A teď je po Vánocích a já to do angličtiny dopřekládané nemám, protože paradoxně jsem dělala další tři challenge, kvůli kterým jsem to musela zanedbat.

A co? HannibalAdvent, zaprvé. To jsem od půlky listopadu do Štedrýho dne dělala gify na každou epizodu Hannibala jako pako každej den. Dobrovolně. Další věc byly HanniHolidays. To jsem pro změnu od 1. do 31. prosince psala krátkou povídku na určitej prompt z Tumblru. Opět dobrovolně, a ano, zároveň s gify. A čtyřiadvacátého přišla moje challenge, 9 Days Christmas Writing Challenge. Povídka denně až do prvního - kterou ještě nemám napsanou, běda - na různý fandomy. Ve výsledku 1-2 gifsety a 1-2 fanfikce denně. Mazec, co? (Přečtěte si je na AO3.)

A kromě toho jsem musela dohánět seriály, který naštěstí naskočily na hiatus před Vánocema, jinak nevím. Protože ono se tátovi v jeho domě rozbilo topení a on musel zůstat u nás, což mělo za následek zákaz sledování všeho kromě toho, co chtěl on. Oh well. Teď už je to lepší, a sem tam sleduju The Crown a Stranger Things. A taky samozřejmě Sherlocka, ale on tu v neděli bývá, takže musím čekat do pondělí. To znamená spoilery na Tumblru.

No, a když bych čas něco sem psát měla, je to u babičky, kde dávám jednu stránku fanfikcí za druhou - ovšem ne Gallifreyanku, please and forgive, tam už taky píšu další (mezi)kapitolu anglicky - anebo se bavím s pár lidma anglicky v tom pekle jménem Tumblr, který už jsem tolikrát zmínila. Hodiny. O seriálech a normálních věcech. Častokrát v CAPSLOCKU!!!

Anebo je tu i další verze, další dvě. Tři. Hltám knihy nebo gay fanfikce (vetšinou Yuri!!! on Ice) nebo mangy (slyšeli jste o Killing Stalking? je to pěkně ujetý a zvrácený, ale nedá se to nečíst, sakra). A když ne to, dělám edity pro T*****. Graphics, gify, aesthetics. Co všechno neudělá člověk aby získal lajky a sledovatele. Náhodou, docela se mi to daří, se dvěma blogy, z nichž jeden je ten typ "jsem populární, mám 2K followers, jsem pastelově estetická, hraju si s photoshopem a nějak ty věci mají 4K notes, nikdo o mě nic neví, jsem snobka a sleduju další snoby, pořádám Blog of the Month a kritizuju shitblogy v blogratech". Ono to není lehký, výst tohle. Ono není lehký výst ani 'obyčejný' Fannibalský blog s tunou Viktuuri a fanfikcí a osobních sdělení. Vážně, do toho musíte dávat. A to stojí zatracenej čas.

Přiznávám, jsem na tom trochu hodně závislá. Ne tak, abych nevydržela týden bez, ale když tu jsem, jsem schopná sedět tam deset hodin. Jako včera. Udělala jsem tři složitý edity, několik blogrates, změnila URL toho populárního blogu, udělala si novou tag page... což zahrnuje kódování, a ona je ta potvora na dlouho. Ach, úplně chápu Q v těch fanfikcích, kde se mu povede ztratit hodiny kódu a pak je nevrlý. Stalo se mi to. Huh.

To je to. Prostě to nedávám a všem se tímto omlouvám za nečtení a nekomentování vašich článků. A k těm Vánocům?

No, myslím, že žádnou dobrou příhodu tentokrát nemáme. Perníčky jsme nepekly, jenom máslový sušenky. Stromek se nepřevrhnul, ozdobila jsem ho s pomocí skupiny Disturbed v reprácích za pár hodin. Barevně. Je tam i ta papírová TARDIS. Ano, pořád. Ještě stojí. Výzdobu budeme sundávat asi příští týden. Osmažený jsme měly - kdepak, já to dělala celý - taky hned. Ani se nikdo nepřejedl. Kofolu jsme neotevřeli, chipsy ještě pořád straší v kredenci, cukroví leží v ledničce, ne a ne ho dojíst. Tyhle Vánoce jsem to jela na zdravo a podle 'pravidel'. Ani na Silvestra nic.

To jsem celej den ležela v posteli s noťasem a psala Hannigram fanfic na téma 'půlnoční polibek', to bylo poslední z toho kalendáře. Ale ještě jsem dopisovala povídku z předchozího dne, takže tuhle jsem začla psát moc pozdě. Chtěla jsem to stihnout do půlnoci, ale houby. Psala jsem a psala, až bylo 11:59 a já byla tak ve 3/4. Vstala jsem, vzala si sklínku studenýho čaje ze stolku, šla pár kroků do vedlejšího pokoje, kde běžel odpočet v polštině, a přiťukla si tím čajem s mámou a babičkou, které měly nechutné kyselé šampaňské, jehož jsem se odmítla dotknout, díky pěkně. Fujtajbl. A když bylo pět minut po půlnoci a obloha byla rozsvícená mraky barevných a hlučných ohňostrojů, vrátila jsem se k Willovi a Hannibalovi pod Pařížskou Eifellovkou. Vážně, jenom já můžu udělat ze zvrácenýho seriálu o vraždách a kanibalismu romantickou komedii jak od Rosamund Pilcher. Bylo to tak sladký! UwU

Jsem asi jedna z mála lidí, kterým se přes Vánoce povedlo zhubnout, i když to bylo jen něco málo přes kilo. Ale pak jsem to zase nabrala, když jsem minulou neděli u Sherlocka secpala asi čtvrt kila pistácií, který jsem dostala jako dárek. Pamatujete na loni? Tak letos jich bylo víc. XD A co jsem vůbec dostala? Tady je fotka (ačkoliv obrácená):


Tohle a ty pistácie. Ty polštáře s vlajkou a s jelenem (poznáte Hannibal reference? ne? to je jedno) tam patří. Zbytek ne. A ty placky jsou James Bond, Kingsman, Hannibal, STAR Labs z Flashe a dvě kapely, Asking Alexandria a BMTH. Knížky v angličtině. Měla jsem nesmírnou radost.

A teď? No, a teď dělám bych měla dělat úkoly do labin a chemie a konečně dopsat tu blbou fanfikci z Novýho roku. *povzdech* Vězte, že tenhle článek píšu z čiré prokrastinace. Všechno je momentálně lepší než tamto. I čučet do blba. A dočetla jsem další dvě knihy. Další na řadě bude povinná četba sestávající se z Papírových měst, Pána prstenů a Bylo nás pět. Pohodička. Všecko už jsem četla, jenom si dám opáčko. Mám čas do května.

Ještě k tomu jsem oslavila druhý narozeniny blogu - jupí! Ha! Přečtěte si loňský článek a ty kecy, co jsem říkala na konci... to určitě... nevidím to tak... ani trochu...

A taky jedu na soutěž s angličtinou do Šumperka. Clearly, my teacher trusts me enough to send me there with two fourth-formers and actually believes I am capable of winning. I feel honoured, truly. A ještě dělám chemiskou olympiádu - už zas. Tentokrát aspoň přinutila šest lidí to udělat se mnou. Mám menší šanci dostat se dál, jupí! A ne, to není sarkasmus.

UPDATE: TU PITOMOU ANGLICKOU SOUTĚŽ JSEM VYHRÁLA, HA!

To znamená jedinou věc - ještě míň času! Takže asi končím. Uvidíme se... hm, nevím. Možná za půl roku. XD Ne, sranda. Budu se snažit něco tu dělat. Možná. Možná je sranda tohle. Jeden nikdy neví!

Každopádně - aloha, bitches!
 

Velkolepé Vánoce [jak pro koho] – Kapitola 15

23. srpna 2016 v 19:38 | Sophie |  Jiné psaní
A je tu konec! Původně jsem to plánovala psát dál, až do večera a noci 25. prosince, ale nakonec z toho sešlo, už bych zbytečně přesahovala. Tam, kde to končí, je to ideální. Těšte se na hodně 00Q, jako vždycky!
Takže. hóóódně fluffy, krátká uzávěrka. Psalo se mi to dobře a když se podívám zpátky, odvedla jsem kus práce. Trvalo mi to skoro měsíc, o dost déle, než jsem čekala. Téměř 48 000 slov, 97 stránek. Uf.

Velkolepé Vánoce [jak pro koho] – Kapitola 14

23. srpna 2016 v 19:06 | Sophie |  Jiné psaní
Po další kratší pauze jsem tu zas, s předposlední kapitolou. Tentokrát už doopravdy. Už jsem to napsala celé, u babičky. Museli jsme tam jet uklízet celý byt, předělávala se koupelna. No a tím pádem jsem měla hromadu času na psaní. Kromě téhle věci jsem napsala další dva anglické fanfiky. Teď už stačí jenom přeložit. Do toho se mi moc nechce.
Každopádně, tady už jsou jenom Vánoce a jakási radostnější nálada a crack, jak jsem slibovala. Po tom napínáku minule. A rating lehce do Mka, za to, jakej James prostě je.
 


Velkolepé Vánoce [jak pro koho] – Kapitola 13 2/2

12. srpna 2016 v 23:22 | Sophie |  Jiné psaní
A druhá, delší půlka. (Nic jako menší a větší polovina neexistuje a větší polovina z vás to stále nechápe :)) Víte, kam to sprchování směřuje, ne? To je ta 'M' část.

No, a tak to nebude předposlední kapitola.

Velkolepé Vánoce [jak pro koho] – Kapitola 13 1/2

12. srpna 2016 v 23:12 | Sophie |  Jiné psaní
Heyyyy, a je tu další. Tahle kapitola je dlouhá, na dvě půlky (blbých 41K znaků) celá jenom v Holmesově domě a 00Q. Perspektiva Q a James. And, um, uh-oh, this chaper kind of got out of my hands and turned M... like real M. Sorry. Or not ;)

Velkolepé Vánoce [jak pro koho] – Kapitola 12

10. srpna 2016 v 0:38 | Sophie |  Jiné psaní
Zase další, tentokrát už rychleji, vzhledem k tomu, že jsem půlku měla napsanou, když jsem zveřejňovala tu předchozí. Tady už se to lepší, není to tak sad a angsty a zase víc popisné. Nebo tak půl napůl. Snažila jsem se point of view udržet u Q, ale místy se to vymyká. Už se vrací zpátky a v příští kapitole slíbené Vánoce, víceméně fluff a happy time. Předpokládám, že to bude předposlední kapitola.

Velkolepé Vánoce [jak pro koho] – Kapitola 11

8. srpna 2016 v 20:33 | Sophie |  Jiné psaní
Po pěti dnech další kapitola. Tahle byla na psaní zatím nejnáročnější. Trochu jsem změnila styl, jakým píšu, víc do úvah. Nevím, co si o ní mám myslet, je trochu zvláštní. Přesně takhle vypadají překlady a moje anglické povídky.
Každopádně, měl se blížit konec, ale pak tu byl ten plyn... a zkomplikovalo se to. Jelikož jsem byla líná vygooglovat, jak otrava HCN vlastně vypadá a ze své mysli jsem to nevydolovala dost brzo (my jsme to brali, ale o prázdninách se mi na chemii myslet moc nechce), vzniklo z toho něco úplně jiného. A taky je to trochu moc angsty. Slibuju zlepšení. Za pár kapitol. Už z toho bude skoro román.
Byla by delší, ale psala bych moc dlouho a prostě moc, takže jsem ji rozdělila na dvě.

Velkolepé Vánoce [jak pro koho] - Kapitola 10

3. srpna 2016 v 23:46 | Sophie |  Jiné psaní
Jak je to dlouho, dva, tři dny? Nicméně, další kapitola, yay! Zase je dlouhá, možná malinko zmatená co se týče points of view. Násilí končí a uzavírá se mise SPECTRE. Dál už bude jenom happy X-mas atmosphere, slibuju.
Tady s touhle jsem měla včera trochu problém a nenapsala nic. Proto může být zdlouhavá s trochou 'vaty', ale jde to. Už to má ve wordu 54 stránek, mimochodem. S ničím takovým jsem nepočítala.

Velkolepé Vánoce [jak pro koho] – Kapitola 9

1. srpna 2016 v 19:38 | Sophie |  Jiné psaní
Po krátké pauze jsem zpátky s další kapitolou. V sobotu jsem si od toho odpočinula a od včerejška jsem sepisovala tohle. je trochu delší, a mohla být ještě víc, ale rozhodla jsem se to rozdělit na dvě. Tím pádem zvývají ještě dvě, maximálně tři do konce. Pak to začnu překládat. Ach jo.
Tady se pohledy na věc střídají dost, je to tak od každého něco. Je tam hodně boje. Vlastně jenom to. Už jsem to chtěla ukončit, ale pak mě múza zavedla zase někam jinam. Aby to nebylo tak jednoduché a nechalo vás napnuté. *ďábelský smích*
Mezitím jsem znovu zkoukla všechny čtyři Craigovy bondovky a Kingsmana, takže jsem si to trochu aktualizovala a zjistila, že tam pár nesrovnalostí je. Předělávat to nebudu, jenom v anglické verzi. Nezlobte se za to :)

Velkolepé Vánoce [jak pro koho] – Kapitola 8

29. července 2016 v 21:27 | Sophie |  Jiné psaní
Tahleta je zase zpátky u Q, a chvilkama Jamese a Eggsyho, a tak všech. Tady začíná ta pravá akce a začíná to být ještě napínavější! Pozor, trošku násilí, jak se tam všichni perou, ale v té další (ještě nenapsané) toho bude víc. Pořád je to ok. Už se pomalu blížíme ke konci, kterej bude zase plnej vánoční atmosféry, srandy a fluffu. (Jak se to A) překládá, B) skloňuje?) Poslední ze série těch, co jsem napsala na své posteli u babičky. Ale budu se snažit vytrvale psát, dokud to nedodělám.

Další články


Kam dál