Časová válka - Část 3. - Válka

25. prosince 2014 v 12:40 | Naranique |  DW fanfikce
A zde je část 3. Ta je poslední - snad se líbilo :) (A narozdíl od Gallifrey.cz, tohle je zeditovaná verze. Když jsem to psala, ještě jsem 3rd a 4th Doktora moc neznala, ještě jsem třeba nevěděla, že Trojka má rád sendviče, tak tam byly vejce. Ty rád nemá - každej musí uznat, že jsem to musela přepsat.)


Už se bojuje asi týden, ale pořád zbývá docela dost Daleků. Dobrá zpráva je, že na obraně Arcadie připadá na jednoho Pána času pouze jeden, horší to je na druhé straně hory. Přátelé se rozdělili na tři skupinky, jižní, severní a východní obrana.
Jižní obrana:
"…Amy, dva za tebou!"
"Díky, Jacku! Pozor zleva, blíží se další!"
"Sarah-Jane, běž si odpočinout! …Pozor nad náma, čtyři Dalekové!"
"Mám je! Ty Starkovy zbraně jsou vážně dobrý!" křičí Rose a míří na Daleky nad nimi.
"Blíží se pět Pánů času a pronásledují je Dalekové! Myslím, že tak osm…" informuje je o okolním dění doktorova dcera Jenny.
"Vy, pojďte sem! Schovejte se!" volá k běžícím Gallifreyanům Desítka.
"Těch Daleků snad neubývá!" stěžuje si jeden z blížící se skupinky.
"To je pravda, ale teď uhněte, mířím!" křičí zase Jack ke skupince a hned zlikvidoval dva jednou ranou. A takhle je to pořád dokola, ničení Daleků, schovávání se, odpočívání a zase ničení Daleků, ale poslední dobou už jich dost ubylo. Teď Desítkovi vysílačkou volá Naranique:
"Tak co, jak to vypadá? Přepínám."
"Máme tu pět pomocníků a za dnešek už jsme zničili asi padesátku Daleků. Přepínám."
"Dobrá práce, jen tak dál! Musím končit, blíží se jich tu asi dvacet."
"…Tak jak to vypadá? Jsou tu kolem nějací?"
"Zatím klid."
"Dobře, dáme si svačinu? Mám tu takový ty tyčinky s chutí čehokoliv, jednu pro každýho, ale jenom banánovou." říká Devítka.
"To je jedno jakou, hlavně že něco máme. Zavoláme Čtyřkovi, jak to vypadá u nich?"
"…Čtyřko, Jedenáctko, tak co? Přepínám."
Slova se ujal Jedenáctka: "Teď jsme tu měli nálet, ale to bylo za celý den všechno, v pohodě. A co u vás? Přepínám."
"Taky OK, jíme svačinu a odpočíváme, vypadá to dobře. Přepínám."
"Dobrá zpráva, už jich asi moc není. Končím."
"Všude dobrý, u Jedenáctky i u Nary. Vypadá to nadějně!"
"Asi jsi to zakřiknul, blíží se čtyři… Jacku?"
"Jasně Jenny, už jdu! S potěšením!"
Další dva týdny to probíhalo podobně, docela klid, jenom sem tam Dalek.
"Vypadá to, že Arcadii jsme zachránili! Volám Naře! …Naro, jak u vás? U nás dva týdny klid, stejně tak u 1. a 3. skupinky. Přepínám."
"Arcadii jsme ubránili! Můžeme si gratulovat! Ale horší za Cadonem, tam je situace stále špatná, přesuňte se tam, všechny skupinky! Pokud možno okamžitě! …Jinak u Citadely taky dobrý, jenom to sklo je rozbité. Přepínám."
"Jistě, Lady President, provedeme! Ale vezmeme si TARDIS, pěšky bysme tam šli moc dlouho, kde můžeme přistát? Přepínám."
"Přímo tam ne, radši někde nahoře a dolů sejděte už pěšky. Končím."
"…Volám všechny skupinky, ozvěte se! Přepínám."
"Tady River! Co se děje? Přepínám." "Tady Doktor, dvanáct, je všechno v pořádku? Přepínám."
"V pořádku, neděje se nic, Arcadii jsme ubránili! Ale máme všichni okamžitě na druhou stranu pohoří, přiletíme pro vás v TARDIS, sbalte se! Přepínám."
"Dobrá, budeme čekat. Končím." "Výborně, sdělím. Končím."
"Doktore, tak co?" ptá se desátého Doktora Amy Pondová.
"Můžeme se radovat, Arcadie ubráněna, žádní Dalekové v okolí. Ale musíme se okamžitě přesunout za Cadon, tam je to špatné. Všichni sbalit a do TARDIS!"
Všichni se si sbalili to málo, co tam měli a letěli v TARDIS vyzvednout ostatní a potom na Cadon. Přistáli nahoře na hoře a museli pěšky dolů, ale už tam nahoře se setkali s četnými Daleky, dole to bylo asi desetkrát horší. Bojovalo tam hodně Pánů času i Nařiných vojáků, ale rozhodně na ně nestačili.
"Tak jste tady. Sami vidíte, že je to docela zlé, i když moji vojáci se Starkovými zbraněmi si nevedou zase tak špatně. Rozdělte se na poloviny, jedna půjde na východ a druhá na západ. A už běžte!"
Naši přátelé se tedy rozdělili a vyrazili do boje. Všichni bojovali s Daleky hodně dlouho, ale nakonec už jich moc nezbylo. Na ty poslední stačili i Gallifreyští vojáci. Asi po třech týdnech si naši unavení přátelé konečně mohli pořádně odpočinout a najíst se.
"Výborně, tak jsme to zvládli!" povídá právě přicházející Naranique.
"Když jsme to dokázali tady, Gallifrey bude zachráněna! Já, moji vojáci a Gallifreyští pěšáci už zbytek zvládneme."
"Ale ne, pomůžeme vám. Je to přece v Proroctví, ne? Zůstaneme tady až do konce! Jenom… Nemáš něco lepšího k jídlu, než tohle?" povídá Desítka a s podivným výrazem ukazuje na malé tyčinky s banánovou příchutí.
"Určitě, v mojí TARDIS by se něco našlo… Ale nemusíte tu zůstávat, Proroctví říká, že ubráníte Arcadii a Cadon, dál už ne. Běžte domů, jako Lady President vám to přikazuji!"
"No, já proti tomu nic nemám, a co vy?" ptá se ostatních Čtyřka.
"Jo, já chci domů! Postel, teplá sprcha…" přidává se k němu Donna a taky ostatní.
"No tak dobře, skončili jsme, vlezeme do TARDIS a odfrčíme pryč, ale nejdřív nám, Naro, dej to jídlo, co jsi slíbila!"
"Dobře, tak pojďte, moje TARDIS parkuje u Citadely."
Přišli k Nařině TARDIS. "Hele, jak to, že nevypadá jako budka?" ptá se Nary udiveně Rose.
"Já a můj Doktor jsme opravili chameleóní obvod, ale s malou vychytávkou."
"Jakou?" ptá se Jedenáctka.
"No, výchozí vzhled je budka, ale můžeme si přímo nastavit, jak bude vypadat. Ukážu vám to, někdo pojďte dovnitř a někdo zůstaňte venku."
Tak jedenáctka, Amy a Rory vlezli dovnitř a zbytek se díval.
"Páni, ta je hodně předělaná!" nestačí se ti tři ani divit.
"To je tvoje TARDIS, až budeš cestovat s Clarou, taky tak bude vypadat. A teď vám to ukážu, tady na pomocném panelu jsme dali takový přístroj… Jako co chcete, aby vypadala? Amy?"
"Třeba… jako… už vím! Jako USS Enterprise ze Star Treku!"
"Dobře, ale bude zmenšená, celá by byla moc velká."
Nara něco do toho přístroje vyťukala, ozvalo se pípnutí… a nic, zevnitř byla stejná. Ale bylo slyšet, jak jsou ti venku překvapení.
"Podívejte se ven, protože jí dám zase zpátky."
Tak se podívali, Nara ji vrátila do originální válcovité podoby a všem potom přinesla takové prapodivné mimozemské velké ovoce, které by se dalo přirovnat… no, k růžovému kaki velkému jako dva melouny. Ale kupodivu to chutnalo dobře. Najedli se, rozloučili s Naranique a naposledy se podívali na tu majestátnou stavbu uprostřed Arcadie a dvě velká oranžová Gallifreyská slunce. Potom nastoupili do Jedenáctkovy TARDIS a proletěli trhlinou zpátky na tu louku u Cardiffu, kde měli ostatní své TARDIS. Ještě předtím Doktor vysadil ostatní přátele a společníky, tam, kde je nabral. Na Zemi uběhla sotva hodina, ale oni věděli, že byli pryč asi čtyři měsíce.
"Rád jsem vás všechny poznal, byli jste skvělí! Nejradši bych vás vzal všechny s sebou, ale to nejde, tak se musíme rozloučit. Amy, Rory, pojďte, čeká nás Země Centauri!"
"I já jsem vás rád poznal, rád jsem tě zase viděl, Claro, všichni se mějte dobře… Donno, vzhůru do Říma! Allons-y!"
"Bylo to skvělé, udělali jsme něco dobrého, zachránili jsme Gallifrey tam, tak snad to odčiní to, že tady jsme ji zničili…" povídá také devátý Doktor a s Rose, Mickeym a Jackem se vydávají neznámo kam. Dvanáctka a Clara letí do viktoriánské Anglie, Trojka ještě ani neví, jen si tak pobrukuje a znovu chce udělat sendviče. Čtyřka a Sarah-Jane letí na Zemi do čtyřicátého století a všichni si letí zase za svým obvyklým dobrodružstvím, jako by se nic nestalo.
Naranique a ostatním se podařilo Poslední velkou časovou válku vyhrát i v tomto paralelním světě, už zbývají jen dva, Petův svět a ten náš, velice dobře známý.
KONEC
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama