Gallifreyanka: 10. kapitola - Spor o Nosatce

16. ledna 2015 v 10:14 | Naranique |  Gallifreyanka
Desátá, předposlední z dosud napsaných kapitol. Opět jeden jiný seriál, někdo už možná ví i podle názvu. :) V pátek to tu bude vždycky dřív, občas i v ten čtvrtek.




10. kapitola - Spor o Nosatce


Dům Naranique, 2014, 6. 10., 15:38

…Tak jsem zase tady! Jenom chvilku potom, co jsme odešli, takže je tady ještě pěkně uklizeno. A co teď? No, napřed půjdu asi na nákup, nemám tady vůbec nic. Schválně zkusím ty rybí prsty s pudinkem, třeba to bude dobrý. Pííp!Ha, sonda! Tak už je to tu zas! Ale nejdřív půjdu na ten nákup, tohle bude muset počkat. Však mám stroj času. Ale můžu se podívat, o co jde. "No? Tak co?" "Neobvykle velký výskyt Kratonianů u trhliny v Cardiffu, Wales." Takže trhlina se vymkla kontrole, začalo jich tam prolízat moc. Ale co s nima? Když mi je sonda hlásí, musí jich být přes dvacet, takhle jsem to nastavila. Jakzvládnu dvacet Kratonianů? Chytit i jenom jednoho je těžký, docela rychle utíkají! I když… S překladačem s nima umím mluvit, možná by poslouchali, potom by zase vlezli do kanálů. Na Zemi je jich tolik, že by je měli uznat jako právoplatné obyvatele a nový druh, nechápu, proč to ještě neudělali. Ale teď ten nákup!

***

"Ufff, to je těžký! Rychle s tím na stůl!" …Tak, uklidím to do ledničky a hurá na Kratoniany! Musím zkontrolovat přesnej čas hlášení. 15:38, dobře. Nastavím to do počítače… A letím do Cardiffu. Tam jsem ještě nebyla. Vlastně jsem nebyla skoro nikde. To mi připomíná, musím se podívat, kde přesně jsou! Ťuk. Ťuk ťuk ťuk. Ťuk ťuk. Tady, docela v centru. Stahujou se k trhlině u zálivu, na náměstí Roalda Dahla. Vlastně, trhlinová energie je dobrý palivo pro TARDIS, asi přistanu tam, mohla bych ji trochu nabít. Ještě jsem to nedělala, už je načase. Zkusím to s nima po dobrým, ale pro jistotu si vezmu zbraň, jeden nikdy neví, co by se mohlo stát. Jsem tady, zaparkuju tady loď a nechám ji "čerpat palivo". Kratoniané už jsou asi jenom kilometr odsud a pořád se pohybujou, naštěstí pomalu.

"Hele, támhle jsou!" Že jich ale je, nejmíň čtyřicet! Ale támhle jdou nějací lidé, směrem k nim, dva muži a žena. Tam nemají co dělat, zabijou je! "Hej, vy tam! Běžte pryč! Tady je to nebezpečný, blíží se k vám takový potvory, copak je nevidíte? Utečte!" "Spíš ty uteč, slečinko. My se o ty "potvory" postaráme. Jsme Torchwood. Vy tady nemáte co dělat, zapomeňte, že jste to viděla a běžte domů, jinak vám budu muset dát zapomínací pilulku!" Jack? Co ten tady dělá? On pracuje v Torchwoodu? A za těch čtyřicet let nezestárl ani o den, zase cestoval v čase? No, asi jo. A má úplně stejný oblečení, pořád ten kabát. "Jack? Kapitán Jack Harkness? Klid, to jsem já, Naranique. Dalekové ve Francii, 1970, pamatuješ? Jak mě střelil, a zregenerovala jsem." "Jasně, nemohl bych zapomenout! Ty Nosatce máme pod kontrolou, klidně se vrať a vyšetřuj něco jinýho. Mimochodem, moc ti to sluší, tahle tvář je lepší než předtím. A tohle je můj tým, Gwen Cooperová a Ianto Jones." Nosatce? Asi myslí ty Kratoniany. Tak jim říkají, jo? "Ráda vás poznávám, Naranique, nebo Sophie Connorová, tak si někdy říkám taky. Znáte Doktora? A nejmenujou se Nosatci, jsou to Kratoniané, Jacku. Z planety Kraton." "Kratoniané? Díky, tak konečně to víme. Nerozumíme jim ani slovo. A Doktora známe, jednou jsme se potkali, ale jenom přes obrazovku." Nerozumí? Vždyť Jack cestoval v TARDIS, měl by mít v sobě pořád překladač, to nemizí. "Já jsem taky Pán času, jako on. Jack vám určitě vyprávěl, ne? Ale představ si, včera jsem potkala jednoho dalšího Coopera, ale v Americe. Teď dost kecání, jdeme na ně, ne? Já jim rozumím, telepaticky. Přitahuje je trhlina, něco tu chtějí, prostě je to sem táhne. A taky mají hlad, vidí v nás svačinku." A jejich svačinkou bych se vážně stát nechtěla. "Ty jim rozumíš telepaticky? To jako víš, co si myslí?" Jo, co asi jinýho to znamená… "Jo, přesně tak. Je to moje schopnost. Páni času někdy mívají různý dobrý schopnosti, ale málo kdy toho využívají. Ta moje je čtení myšlenek i na dálku (Páni času to umí vždycky, ale musí se člověka dotknout) a předpovídání budoucnosti, někdy. Ale to moc dobrý není, nemyslete si. …Možná jim můžu tak i poslat zprávu, zkusím to. Kratoniané, poslouchejte mě. Jsem váš vládce a nařizuji vám, odejděte zpátky do kanálů a zůstaňte tam. Tady nemáte co pohledávat. Žádná svačinka nebude. Nařizuji vám to, běžte zpátky! No, trochu se stáhli, takže mi rozuměli. Ještě že tak, touhle větou bych se před ostatníma zrovna nechlubila, to jsem řekla jako Vládce… Ale takhle se na ně musí, jinak to nejde. "Ale ne, vrací se! Někdo je sem vede, jejich pravý pán. Střílejte, jinak to nepůjde. Střílejte" Bem! Bem! Bem! Bem! Bem! Bem! "Dva mrtví, ale zbytek jde pořád po nás. Stáhněte se za tamten roh!" "Teď by se nám hodil Owen, to byl pán Nos… Kratonianů, vždycky je přiměl dělat, co chtěl." "Jak to?" "Umřel a pak jsme ho oživili. Od té doby s nima uměl mluvit. Jenže pak umřel znovu, už trvale." Proč ho oživovali? Copak neví, jak je to nebezpečné? Určitě se jim to vymklo z rukou… Zkusím to ještě jednou, ale ten, kdo je vede, je silnější! Kratoniané, poslouchejte mě! Nařizuji vám jít zpátky! JÁ jsem vaše paní, neposlouchejte toho druhého! Je zlý, chce, abychom zemřeli. Určitě vám něco slíbil, on vám to nedá! Běžte, obraťte se proti němu, my vám nic neuděláme, pokud půjdete zpátky! Jestli ne, budeme dál střílet! Nařizuji. Vám. Jít. Zpátky! "Zastavili se! Jdou zpátky! Teď jsem jim poslala přesvědčivější zprávu." "Dobrý, ale myslím, že půjdou zpátky sem. Ještě počkáme." "Ať je to, kdo je to, myslím, že jde přímo proti nám. Kdyby chtěl na město, rozlízali by se všude, ne jenom sem. A má silnější vůli. …Hele, měl jsi pravdu. Jdou zase sem. Musím jít ještě kousek dál. Hele, mám nápad! Jacku, dokážete je chvilku držet sami? Potřebuju sonický pero, ale nechala jsem si ho v TARDIS. Parkuju na trhlině, za chvíli jsem zpátky!" Že mě to nenapadlo dřív, dám je do silovýho pole, uvězní je to na jednom místě a nebudou na nás moct jít! Pak se vypořádáme (doufám) s jejich pánem osobně.

"Tak jsem tady, jak to vypadá?" "Jde to…" Bzzzzzzzt! "A už k nám nemůžou, jsou za silovým polem! Teď už jenom zjistit, kdo je ovládá." Hele, ty tady. Dám ti maso, když mi řekneš, kdo je tvůj pán! Nechce mi to prozradit, ach jo! Masíčko, čerstvý, krvavý, máš chuť? Já vím, že máš! Jako návnadu mu ukážu hologram… Vidíš? Dám ti to, když mi prozradíš, kdo vás ovládá. A ještě něco, uměla bych vás vrátit domů, na Kraton. Že tu nechcete trčet v kanálech na Zemi? Tak kdo? Řekni! Mám to! Pan Meistr. A to je kdo? Počkat, Meistr! To je velšsky Master, Vládce! No to jsem si mohla myslet! Proto tak poslouchali, zhypnotizoval je! "Hej, poslouchejte, jejich pán je Vládce!" "No to ne! Už zas!" "Už zas? Jacku, ty ho znáš?" "Jednou jsem s Doktorem a Marthou Jonesovou byl na jedné planetě na konci vesmíru, tam byl jeden geniální profesor a nakonec se ukázalo, že to byl Vládce. On se pak vrátil na Zemi, stal se britským premiérem a nás tři věznil na lodi Valiant. Poslal sem armádu Toclafanů, aby vyhladil lidstvo a celé to tu ovládl. Ale pak se to obrátilo a my jsme vyhráli, jeho žena ho potom zastřelila, ale on nezregeneroval a zemřel. Ale asi ne, když tu je. Ten rok se celej vymazal z historie a nic z toho se nestalo, ale všichni, kdo byli na lodi, si to pamatujou, protože jsme byli ve "středu bouře"." Premiér, to mi něco říká… Jasně, Harold Saxon! Bylo to ve zprávách, 2007. Ale nevěděla jsem, že to byl Vládce. Ale proč jde po nás? A proč teď? Napřed zjistím, kde je. Ťuk ťuk ťuk. Ťuk. Píp. Píp. "Je v jedné restauraci u pobřeží, kousek od nás. Nemůžu zjistit, jak se jmenuje, ale vy to tu určitě znáte, je tam nějaká?" "Tady u zálivu je restaurací…" "No nic, musíme to prozkoumat, dám na sonik stopování DNA Pána času, on ho najde. Ale musím vyřadit sebe, samozřejmě."

"Mám to, tady je! Coffee Mania? Tak Vládce šel na kafe! Jenže jak ho poznáme? Jacku, vidíš ho tam?" "Ne, nikde není. Asi změnil podobu." Tak jak ho najít… Řekla bych, že bude sám, takže zbývají tři kandidáti. I když, může být žena, takže čtyři. Telefonistka to nebude, muž s notebookem asi taky ne. Mohl by to být tamten v obleku s velkým latte. Podívám se… ne, ten to není. Znuděnej chlápek s novinama, v černým, ten by to být určitě mohl. Podívám se do databáze, jestli tam ta tvář je. Ano, je tam! A dokonce je z minulosti, třináctá regenerace. Co já vím, aktuálně jich je devatenáct. "Mám ho! Je to ten s novinama, támhle v rohu. Vedle je volnej stůl, přisedneme si! Vlastně bych si kafe docela dala, řekla bych, že to ještě bude dost náročnej den. To se bude divit, že nás nesežrali Kratoniané! Ale musíme být v utajení, aspoň chvíli. Budem si hrát na kamarády, co si zašli jen tak na kafe, a potom půjdeme ven. Jsem si jistá, že nás bude sledovat. Tak, co si dáte?"

"Tady to máte, prosím." "Díky! Pojďte, sednem si třeba támhle. Tak konečně nám to vyšlo, že máme všichni volno. Jak jste se měli?" Chvilku hrát tuhle komedii a máme ho. Jak ho tak znám (z vyprávění), určitě nás bude sledovat.

***

"Tak jo, bylo to fajn, ale už musím domů. Někdy brzo se zase musíme sejít!" "Počkej, půjdem s tebou. Jdeš pěšky, ne?" "Jo, jasně, to by bylo fajn! Za chvíli se začne stmívat… tak jdeme!" Ciiiink! Ozvalo se ze zvonečku, když odcházeli. …Dávám mu max dvě minuty, aby nás neztratil. Hlavně musíme dělat, jako by nic. "Doufám, že to vyjde… Počítám, že až odejdeme my, půjde i on a bude nás nenápadně sledovat až na základnu. S trochou štěstí ho chytíme a dáme do cely, potom ho budeme moct vyslechnout. Ale s naší smůlou spíš chytne on nás." "Neboj, Ianto. Naranique má různý přístroje a techniky, že?" "No, akorát sonik, sondu a pistoli. Ale Doktor mě kdysi naučil venusianské aikido. Už tím párkrát Vládce přemohl." A párkrát taky ne… Ale musím to hlavně zkusit. "Tak dobře. Půjdem normálně k vodnímu sloupu a nebudem si ho všímat, sjedeme dolů na obvyklém kameni s filtrem vnímání, on je dost chytrej, takže na to určitě přijde. Pojede dolů, my se schováme a budeme tam na něj čekat. Obklíčíme ho a pokusíme se ho chytit. Nebo máte někdo lepší plán?" "Ne, uděláme to takhle. Stejně bych to navrhla i já." odpověděla Jackovi Gwen. "Počkat, zvoneček!" "Co?" Co asi… To na něj zapomněli, nebo co? "Je tam zvonek, můžu na sondu zadat zesílení okolních zvuků, uslyšíme, až půjde ven." Ťuk ťuk ťuk. Ťuk. Ťuk. A je to. Ciiiink! "Už jde, dělejte, jdeme! Hlavně normálně! A má odposlechy, v hodinkách. Musíme mluvit o něčem normálním!" řekla Naranique už jenom šeptem.

Skupinka se blíží k vodnímu sloupu, Vládce nenápadně za nimi. Právě dorazili ke kameni s výtahem a filtrem vnímání, na kterém nejsou vidět - tak čekali, až Vládce přijde k tomu místu a potom Jack na svém manipulátoru Časového víru spustil výtah. Mechanická ruka dala hned kámen zpět, takže si nikdo ničeho nevšiml. Vládce je ovšem dost chytrý na to, aby na tenhle trik přišel, takže také sjel výtahem dolů, ale Jack, Gwen, Ianto a Naranique na něj už čekali schovaní za sloupem.

"Už je tady! 3, 2, 1, jdeme! Jste obklíčen, ruce nad hlavu! Hned!" zakřičela na nově příchozího Gwen a všichni si kolem něj stoupli s pistolemi v rukách. "Dobře, dobře, vzdávám se, nechte toho." "Dávejte na něj pozor, může vás zhypnotizovat. Říká, že se vzdává, ale může to být léčka, zaútočí. Nechte ty zbraně namířené na něj. A jdeme!" Naranique potichu varovala ostatní. "Chyťte ho někdo. Jdete s námi, musíme vás vyslechnout." řekl Ianto a s Vládcem v poutech se všichni vydali k podzemním celám. "Vyslechnout? Proč? A kdo vy vůbec jste?" "Ale, nedělej, že to nevíš! Vždyť jsi na nás poslal ty Kratoniany." Zapírá, typický. "To jsem sice poslal, ale ne cíleně na vás. Ne, opravdu to nevím. Vida, tady to je napsané, Torchwood. Co je Torchwood?" "Nechte toho, už vážně! Víte to, šel jste po nás. A teď šup do cely!" přikázal mu Jack. "To mám jít sem? No dobře… Nešel jsem po vás, šel jsem po Doktorovi. Hledal jsem DNA Pána času, našel jsem ho tady. Tak, kdopak z vás dvou je Doktor? Nebo jsi snad žena?" Ahá, už je mi to jasný! Myslel si, že už tady jinej Pán času kromě Doktora není, takže si myslel, že jde po něm. "Doktor tu není, ten si lítá bůhví kde ve své TARDIS." "Ne? Ale stopa ukazovala sem, musí tu být!" "Ale, copak jsi vážně tak hloupej? Stopa sem ukázala dobře, ale nenašel jsi Doktora, našel jsi mě. To ani nerozeznáš můj původ? Já jsem taky Paní času. Naranique, jméno mé. A jsem Kardinál ve Vnitřní radě, plus navíc Rassilonova vnučka, tak pozor na slova, Koschei, nebo tě nahlásím." Planej poplach, to vždycky zabere. Doufám, že nezjistí, že jim to nahlásit nemůžu. "Můžete jít, já ho vyslechnu. …Tak, hledal jsi tu Doktora, to už víme. Ale můžeš mi říct proč? Radila bych ti spolupracovat, nezapomeň na moje postavení!" Doufám, že mi řekne, co potřebuju. Na něj nikdy moc spoleh nebyl… "Proč? No, nezastavil jsem ho předtím, tak jsem hledal dál v jeho časové linii. Všechno ukazovalo, že jeho příští zastávka je právě tady, tak jsem se sem ve své TARDIS vydal. Navíc, na náměstí jsem našel zaparkovanou jinou TARDIS a myslel jsem, že to je ta jeho." "Dobře, prostě jenom omyl. Ale to sis ani neuvědomil, že Doktor má rozbitej chameleoní obvod? Pořád vypadá jako budka, vždyť já mám stánek s hot dogy! Ale proč ho chceš pořád zastavit, zabít, nebo co ty vlastně chceš? Vždyť pomáhá Zemi! …Jo ták, už to chápu! Tys nikdy nepřestal chtít ovládnout tuhle planetu a celej vesmír, co? Proto si taky říkáš Vládce. Ale k čemu ti to bude? Jestli vyhladíš všechen život, budeš mít prázdnej vesmír, ani bys neměl čemu vládnout! Tohle fakt nechápu… A k čemu bys chtěl tuhletu malou primitivní planetu? Ani tu nemají moc co těžit, všechno jim skoro došlo." "Moje milá Naranique, vy hodní se nikdy nepoučíte, co? Myslíte, že mě můžete zastavit a tak dále a tak dále. Nebo že bych chtěl tuhle planetu. Na malé Zemičce mi vůbec nezáleží, já jenom chci zničit Doktorovu oblíbenou planetu, nic víc, nic míň." "Ale Země není jeho oblíbená planeta, Páni času ho tu jenom za trest uvěznili. I když, teď už asi je… Ale ještě jednou, proč? Vždyť jste bývali nejlepší kamarádi!" Přiznej to, já vím, že víš proč. Poslouchej mě, řekni mi to. Řekni mi to! Myslí si, že Páni času jsou hypnóze odolní, cha! Jo, v jisté míře jsme, to jo, ale pokud má někdo ještě silnější schopnosti než on a ještě k tomu ovládá telekinezi a telepatii, tak je ta odolnost na nic. …A ještě jedna věc, ostatní to poslouchají, takže by tohle měli nahrát. Jacku, nahraj to! Teď! "Chci se mu pomstít za to, že mě opustil, že od Zasvěcení utekl a bál se mě, přitom jsem mu nic neudělal a chtěl jsem svého kamaráda zpět. On prostě odešel a už se mnou nepromluvil, přitom teď mě zachraňuje a chtěl by se usmířit, jakoby nic!" Vidíte? Jak jsem říkala. "Díky, tohle přesně jsem potřebovala vědět. Věděla jsem, že tě donutím mně i sám sobě to přiznat. Ale tím, že se ho snažíš zabít, nic nezískáš. Proč se mstít, když si můžete třeba v klidu popovídat a urovnat staré křivdy. Ale já vím, tohle není tvůj styl, ty bys ho radši zničil, než tohle. Ale víš co? Nikdy se ti to nepovede. Doktor má plných třináct regenerací a ještě mu přidali jednu sadu. Takže ani to, že budeš cestovat do budoucnosti, ti nepomůže." No, vlastně jednou skoro jo, poslední planeta na konci vesmíru a tak dále. Takže to nevzdá, ale co… Sonda, sonda, kde ji jenom mám? Á, tady, v kapse. Zadám si tam Vládce až do současnosti, něco mu ukážu. No, nebo radši ne, znát vlastní budoucnost by neměl nikdo, tím tuplem on. "No nic, pojď ven. Musím ti sebrat zbraně a všechno co máš v kapsách, pro jistotu. Určitě bys utekl. A ruce nad hlavu! Jestli něco zkusíš…" "Tak co?" "Tak uvidíš. Taky umím venusianské aikido, abys věděl. …Tak ukaž - laserovej šroubovák, to je podle Doktora, že? Pistole, něco dalšího sonickýho, normální šroubovák, blaster a jablko? Vážně? To si dáš na svačinku, nebo co? Pro jistotu ti ho seberu taky, mohla by to být bomba, nebo nějaká podobná zamaskovaná věcička. Dostaneš k jídlu něco jinýho. A kde máš klíč od TARDIS?" Vládce ukázal bradou na tajnou kapsu v saku a Naranique ho vytáhla taky. Celkem Vládcovi vzala několik zbraní i normálních věcí, jak je u Pánů času běžné - mít po kapsách úplně všechno. "Je to všechno, nemáš ještě nějakou kapsu?" Pravdu! "Ne, všechno. A dostanu nějakou vodu nebo něco k pití?" "Jo, za chvíli. Zatím si tu můžeš sednout, popřemýšlíme, co s tebou. Ale asi bych tě měla vrátit do tvého času." řekla Nara a vrátila se k ostatním nahoru. "Tak co, nahrál jsi to?" "Jo, jasně, mám to. Jak to, že ti to řekl?" "Přiměla jsem ho telepaticky, jak jinak. A taky jsem ho trochu ovlivnila, jak to dělá on. Ale nebojte, jinak jsem hodná. S přibývajícím věkem ty schopnosti sílí. Až mi bude pět set, mohla bych ovládat Kratoniany stejně jako on. Ne, že bych to chtěla dělat… Ale co teď s ním? Já navrhuju, že bych ho poslala zpátky do čtyřiasedmdesátého, ale bez těch jeho zbraní, ty bychom zabavili a dali do trezoru. I ty jeho hodinky s odposlechem a obrazem." "Jo, dobrej nápad, ale jak to chceš udělat?" "TARDIS, jak jinak. Ještě ho chvíli necháme si tam posedět, samozřejmě se zapnutou kamerou a zvukem, potom ho vezmu zpátky. Jo, a měla bych informovat Doktora. Tenhle zná třetího, že? Toho už jsem potkala." Takže ještě jednou do sedmdesátejch let, tentokrát už doufám naposledy. Předám ho Doktorovi, jenom ho musím napřed najít. Byl v roce 1974 u UNIT? Musím zase do TARDIS, tam mám lepší záznamy než na sondě. Ale blbost, nemusím. Přivolám ji sem klíčkem. "Ianto, ty jseš u kamery, hlídej ho. …Jacku, můžu tady někde TARDIS zaparkovat, že? Přivolám ji sem, nechci pořád chodit ven tím výtahem. Nabitá už asi bude, paliva jsem zatím nevyčerpala moc." "Jo, jasně. Třeba tam, u vchodu. Kdyby náhodou utekl z cely, aspoň neuteče ven." No, vlastně spíš než Doktorovi bych ho měla předat Radě, ale to bych se tam musela ukázat… Ale je jedna možnost, přivolám sem i jeho TARDIS, naprogramuju tam jedinou možnou cestu - na Gallifrey jeho doby. Nebude ji moct panovat, sama ho tam doveze. A ještě bych mu měla vymazat paměť, neměl by si mě pamatovat. On by to totiž nahlásil, to je jasný. Akorát musím u toho "neuralizéru" nastavit, aby fungoval na Pána času a ne na lidi. A taky to musím nechat udělat někoho z nich, jinak bych zapomněla taky. Tak pět hodin bude dost. Možná i čtyři, potkal mě tak kolem čtvrté, teď je 20:12. A okruh pět metrů, aby mě to nezasáhlo. Takže, kde je jeho klíček? Jasně, ty věci jsem dala Gwen, ať je odnese do trezoru. "Gwen, potřebuju klíč od jeho TARDIS, ty věci už jsou v trezoru?" "Ne, mám to na stole. …Tady to je, klíček. Na co ho potřebuješ?" "Ale, jenom taková věc, jak se ho zbavit. Pošlu ho zpátky na Gallifrey v jeho lodi. Tím klíčkem ji přivolám stejně, jako tu moji. Pozor, budou tady dvě. Už letí!" Klíčky už se krásně rozzářily. Jenom aby nepřistály v sobě. Ale to se doufám nestane, jinak bych měla pořádnej průšvih. A oni taky. …Tak jak budou vypadat? Jakej typ vlastně Vládce má? Je z Doktorovy doby, takže asi tak 45-55. Á, už jsou tady, výborně. Vypadají jako velký kovový skříně, dobrý! Ale ta moje je novější, o dost. Takže víc než 51 to nebude. Teď můj úkol - pěkně jedno po druhým. Mou TARDIS už vlastně nepotřebuju, když nemusím za Doktorem, ale to je jedno. Ale mám tam ten vymazávač paměti a disk na pevně určený přistání. To bude asi v jedné z těch komor pod konzolí, docela používaný věcičky. …Jo, tady. Hele, mám ty vymazávače dva, jeden bych mohla dát Torchwoodu místo těch pilulek, tohle je rozhodně účinnější. A ten disk? Moc placatej, blbě se hledá… Tak copak tady máme? Teleportační deštník - ten se náhodou občas hodí, holoprojektor, nanovysílače - celá krabička, generátor silového pole, nějakej magnetovej zvedač z vibrania, proč to tady mám, ten je docela k ničemu. Sonická hůlka… a konečně, disk. Tak, teď už stačí jenom na něj zadat souřadnice a datum. Gallifrey - tak kolem roku… Kdy vlastně? Doktor je tak o šest set let starší než já, takže asi kolem 84364820. Kdyžtak bude o kousek vedle, to neva. 8 004 364 820 - a je to. Jenom to musím strčit do jeho TARDIS tak, aby si toho nevšiml.

Docela stará, to bude tak osmačtyřicítka. Kde je v osmačtyřicítkách ten "přehrávač" kam se dávají? Normálně je to pod počítačem, ale tady? Asi budu muset sundat jednu desku, je to pod soustavou stabilizátorů a alarmem. Naštěstí je vyřazenej, jinak už by tady byl uspávací plyn, jak ho tak znám. Sonický pero - bzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzt - a je to. Teď to tam musím strčit a zase ten kryt dát zpátky.

"Hotovo, je to tam. Jacku, jdeš se mnou? Musíme ho dostat sem. Budeš ho hlídat." "Provedu! Mám si vzít zbraň. Nebo tak?" "Ne, to myslím nebude třeba. On bude poslouchat, neboj. Tak jdeme!" "…Konečně mi nesete něco k pití? Už jsem myslel, že nepřijdete." "Kdepak, půjdeš s námi. Vstávat! Šup!" Naranique sonickou propiskou otevřela celu a spolu s Jackem Vládce odvedli nahoru, k jeho TARDIS. "Ianto, chytej!" Nara mu hodila vymazávač a šla se schovat, aby nebyla v dosahu přístroje. "Co? To je moje TARDIS, kde se tady vzala? To mě snad chcete pustit?" "Přesně tak. Doktor tady není, takže jste nic neudělal. Ale ještě jedna věc, podívejte se tady na Iantoa, tou věcí vás zapíšeme do záznamu. Nic to není." řekl Vládcovi Jack. Tak to Ianto udělal a Vládce zapomněl, co dělal poslední čtyři hodiny, tím pádem zapomněl i na Naranique. Nesmí si ji pamatovat, protože by na Radě nahlásil, že to udělala ona a potom by ji Páni času hledali. "Co tady dělám? Kde to jsem? Kdo jste?" "To je jedno, kdo jsme, běž do své lodě a leť pryč." "Tak proti tomu nic nemám, ani vás neznám. Nashle."

Vládce chtěl odletět zpátky do své doby, ale ani se nedozvěděl, že letěl na Gallifrey, protože to jde těžko poznat, když TARDIS řídí něco jiného. Naranique to totiž nastavila tak, aby to vypadalo, že páčky normálně fungují. Přistál v Citadele rovnou u stolu Vnitřní rady.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Oblíbený seriál?

Doctor Who 41.2% (21)
Sherlock 7.8% (4)
Teorie velkého třesku 2% (1)
Arrow 9.8% (5)
Agents of SHIELD 9.8% (5)
Jak jsem poznal vaši matku 3.9% (2)
Flash 3.9% (2)
Upíří deníky 3.9% (2)
Supernatural 17.6% (9)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama