Gallifreyanka: 4. kapitola - Paní času ve škole a druhá TARDIS

8. ledna 2015 v 18:48 | Naranique |  Gallifreyanka
Tady je čtvrtá kapitola Gallifreyanky - o tom jak potká Doktorovu vnučku Susan. Vlastně tahle + 5. kapitola je remake úplně prvního dílu 100 000 B.C. (však je to taky paralelní svět). Hodně zkrácená verze, vyřeší se to tam hned, ne jak doopravdy za čtyři části po 25 minutách.




4. kapitola - Paní času ve škole a druhá TARDIS


Kabinet, Coal Hill Secondary School, 1963, 23. 11., 7:00

Naranique
"Dobrý den, slečno Connorová. Mám vám vyřídit, že do vaší 10. třídy dnes nastoupí nová žákyně. Jmenuje se Susan Foreman, je jí 15 let a je prý velice nadaná studentka, hlavně přes matematiku a fyziku. Ale mám zprávy z její předchozí školy, že neustále opravuje zákony fyziky a také dějepis, nesouhlasí s učebnicí. Tak si na ni dejte pozor." "Jistě, slečno Wrightová. Jakže se jmenuje? Susan Freeman?" "Foreman." "Ano, díky, zapíšu si ji." Tak, Susan F-o-r-e-m-a-n. Zapsáno. Cože jí to nejvíc jde? Matematika a fyzika, ale opravuje ji, a taky dějepis… To je zvláštní, že by…? Ne, to přece není možný, nemůže být… Po vyučování si ji prohlídnu, pro jistotu udělám skeny, protože je možný, že… Ne, přestaň na to myslet, přestaň na to myslet! Ona NENÍ…! Jenom proto, že opravuje učebnici, nemusí být nutně Pán času, že. I když… je padesátiprocentní pravděpodobnost, že ano. Uvidíme v hodině, dneska mám matiku i dějepis.

***

"Ahoj, Susan, já jsem tvoje třídní učitelka, Sophie Connor. Matematika - dějepis. Jaké jsi měla známky na předchozí škole?" Podala jsem jí ruku. Ano, určitě je Pán času. Cítím to. Oběma srdci. Ale jak se sem dostala a co tady dělá? No, zeptám se jí potom. "Dobrý den, slečno Connorová. Vždycky jenom A, slečno." "Zdá se ti učení jednoduché?" "Ano, slečno. Přesně tak. Vy se tu učíte tak lehké věci!" Tak teď je to úplně jasný. Řekla: Vy se tu učíte. Jakože na planetě Zemi. "Tak nám něco spočítáš? Co třeba 96351289563 - 4578912388?" Tohle je docela těžké z hlavy, tak si ji otestuju. Jenže ona nepřemýšlí ani dvě vteřiny a hned řekne: "91772377175!" "Výborně, a co tohle? (-5,26 x 3/(6 x 8,5) x 2) + 81 x 3?" Tak, jakpak si poradí s tímhle? Ona zase přemýšlí jenom pár vteřin a pak vychrlí na celou třídu: "242,84529411764705882352941176471, slečno." No teda! Jasná Paní času, vážně! To mě teda podrž… "Páni, jsi vážně skvělá, Susan!" A celou třídou se ozývá potlesk. "Ludolfovo číslo na 50 desetinných míst?" A teď: "3,141592653589793238462643383279502884197169399375105820974944." A opět potlesk. Ta to číslo umí tak minimálně na sto míst… Takže na Akademii už chodila, pochopitelně, je jí 15, teda vlastně přibližně 150. Ale už se jí nebudu ptát dál, musíme se učit.

Hodina už probíhala normálně, jako vždy. Den docela utíká, už se nemůžu dočkat, až si se Susan popovídám. Teď budu mít dějepis s mojí třídou, poslední hodina.

Cccrrrrrr! "Takže za domácí úkol se naučíte stranu 31-33, do čtvrtka. Můžete jít. Jenom, Susan, pojď sem. Po obědě přijď ke mně do kabinetu, ano?" "Jistě slečno!" Tak je to pravda, je Paní času. Dějepis to potvrdil na 200%. Podívám se do její lavice, jestli… Jo, je tady jeden vlas, bezva! Jenom vezmu sondu… "Rozpoznávání DNA - Pán času. Věk 152 let, žena." Hlásí mi sonda kovovým hlasem. Tak, zjistíme si podrobnosti… Takže srovnat DNA v databázi… "Shoda nalezena. Arkytior - rodiče Pios a Ennairam. Jméno na Akademii - Lambda Sigma." Odříkala mi zase sonda. Ennairam - to mi něco říká… No jasně, Marianne - Lambda Omega! Doktorova dcera, byla na Akademii! Moje nejlepší kamarádka, úplně jsem na ní zapomněla, jak jsem jenom mohla… Od Rady a války myslím na tolik věcí…

***

Ťuk, ťuk! "To jsi ty, Susan? Pojď dál!" Tak je tady, drahá Susan z Gallifrey! "Dobré odpoledne, slečno." "Susan, neříkej mi slečno, jo? Když budeme mluvit samy, můžeš mi říkat Naranique!" "Já to věděla! Jste Paní času!" "Tykej mi, Susan! Nebo bych měla spíš říct Arkytior?" "Odkud znáte, teda znáš moje jméno?" "Sken. Promiň, našla jsem tvůj vlas, tak jsem ho načetla a srovnala DNA. Doktorova vnučka, že? Znala jsem tvojí mámu, byly jsme kamarádky, na Akademii. Ennairam, Lambda Omega. Já jsem bývala Gama Zeta, Equinaran. Měly jsme podobný jména, na E, tak když jsme si měly zvolit jméno, jenom jsme si to otočily, Ennairam - Marianne a Equinaran - Naranique. Teda, byl to její nápad, ona byla první, byla asi o 5 let starší, 50 na Zemi. Znaly jsme se od dětství, chvíli chodila s mým starším bratrem, vždycky jsme si rozuměly…" "Vážně? To se máš, Naranique. Já jsem mámu skoro nepoznala. Vždycky jsem byla s dědečkem…" "Cože? Ona… Kdy?" To nemůže být pravda! Maria je mrtvá? "Když jsem byla malá, ona a můj táta někam odcestovali, na nějakou planetu - vždycky byli po dědečkovi - a už se nevrátili. Ani jeden…" "To je mi vážně líto… Mariu jsem naposledy viděla asi pět let po tom, co jsem vstoupila do Rady…" Dobré Pány času vždycky potká něco zlého a ty zlé, třeba takovýho Rassilona, něco dobrého, jako když ho oživili, měl radši zůstat mrtvý! Chudák Marianne… "Tak co, jakej je, děda? Pro některé z nás je úplná legenda, že utekl z Gallifrey… On tu taky někde je?" "Máme TARDIS zaparkovanou v jednom skladišti poblíž, utekli jsme spolu. …Legenda, vážně?" "Jo! Podle jeho vzoru jsem se svojí sestrou taky utekla, protože Rassilon schválil válku, kterou nám vyhlásili Dalekové. Ale já tu bydlím už pět let, od roku 1958. TARDIS stojí na zahradě a práší se na ni… Mimochodem, jako co vypadá ta vaše?" "Jako modrá policejní budka!" "Vážně? Ta moje taky!" "To je dobrý! A co jsi říkala o válce? Kdo jsou Dalekové?" "Ty neznáš Daleky? Počkat, v kterým roce jste odletěli?" "8 004 365 476, proč?" "My jsme odletěly v 598, tak to jo. Radši ani nechtěj vědět, co jsou zač." To je zvláštní, měla by vědět o Dalecích… Byli tu vždycky, i v roce 476. Jedině… tohle je Doktor z minulosti, kterej odletěl do budoucnosti, teda pro něj do budoucnosti, do roku 476, a odtamtud pryč sem, protože já vím, jak vypadají jeho další regenerace, já jsem z doby před válkou, všichni v Radě vědí, že Doktor má v té době osmou regeneraci, ale tohle je teprve první. Cestovali, Doktor sedmkrát zregeneroval jinde a potom se vrátil na Gallifrey do mojí současnosti před válkou už jako osmička, tam uběhlo jenom 122 let, ale pro něj jinde za tu stejnou dobu 500 let, tak takhle to je! Fakt složitý, tak to je s časem vždycky… "Promiň, už musím jít za dědečkem, čeká na mě. Víš co? Nechtěla by ses s ním seznámit? Jak říkáš, s legendou?" Musím se ho na tohle zeptat, takže - jo, půjdu tam a potkám ho ve špatným pořadí, OK. "Jasně, dobrej nápad! Určitě bude rád, že je tady ještě jinej Pán času!" Vlastně Paní času… "Tak jdeme, šup! Aspoň se podívám, jak vaše TARDIS vypadá. Kolikátý regenerační cyklus má? Počkej, tvůj děda je 1., že, takže i TARDIS. A kolik máte typ? Já mám šedesátku." "Šedesátku, páni! Super nová! My máme bohužel jenom čtyřicítku, občas má poruchy… A co jsi to říkala? TARDIS může zregenerovat?" To taky neví? Kolik mu je, tak 200? A kterej Pán času by si vzal čtyřicítku v době, když už byly osmapadesátky! Nechápu… Asi se moc neučil, řekla bych. A beztak, že nesložil zkoušky z pilotování! "Jo, kolikrát regeneruje Pán času, tolikrát regeneruje loď." "A tvoje je kolik? Kolikátá jsi regenerace?" "Zatím první, takže i TARDIS. A potom já vám ukážu tu "super novou šedesátku", jestli budete chtít, co ty na to? Já do vaší, vy do mojí! A už nekecáme, jdeme! Ale musím si s sebou něco vzít, takže můžeme napřed do mojí a já přistanu v tom vašem skladišti, hned vedle, to se bude děda divit! Ale musíš mi dát přesné souřadnice, abych nepřistála vedle, mohly by se srazit, a to by nadělalo pěknou paseku, jedna TARDIS ve druhé!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Nějaká ufounka Nějaká ufounka | E-mail | 16. května 2015 v 17:33 | Reagovat

Měla bych trochu výhrady ohledně toho, že Páni času si svá jména nesdělují "na potkání" a také trochu nepřehledná přímá řeč, jinak fantastické

2 Naranique Naranique | Web | 17. května 2015 v 10:17 | Reagovat

[1]: Za přímou řeč může blog, ve wordu je to s uvozovkami nahoře/dole. To je jejich systém. Taky mě ta nepřehlednost štve, ale co s tím udělám? Nejsem zase takovej odborník na počítače. A Naranique není jako Doktor, ona si svým jménem říká. Páni času žijící na Gallifrey, když jsou v radě a tak, si jmény říkají. Nebo si vybrali stejně divně znějící jméno, ne jako Doktor, Vládce a tak. Ona taky. Má své jméno ráda, tak proč by ho nemohla někomu říct, zvlášť když je to Susan. Jenom pro informaci. :-)

3 Nějaká ufounka Nějaká ufounka | E-mail | 22. května 2015 v 10:52 | Reagovat

[2]: Pravda, asi hodně záleží na úhlu pohledu na Pány času, já je vnímám spíše jako záhadné, ne přímo nepřátelské, ale takové spíše uzavřené. Ohledně přímé řeči bych doporučila, pokud se jich střídá více za sebou (a nemají mezi sebou autorskou řeč), oddělovat je na řádky, mohlo by to pomoci.

4 Naranique Naranique | 25. května 2015 v 12:10 | Reagovat

[3]: U nové kapitoly už jsem to udělala. Plánovala jsem to udělat až to bude hotové, konečná úprava a tak. U předchozí povídky to tak je, jenom jsem to kopírovala. Ostatní to tak mají někdy taky, jak kdo. Samozřejmě je to lepší oddělené.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama