Obhajoba ježibaby z Perníkové chaloupky

18. dubna 2015 v 21:06 | Naranique |  Slohové práce
Tahle je kratší, jenom v hodině. Pohádka o Jeníčkovi a Mařence z pohledu ježibaby. Tohle dělai všichni a všichni to měli skoro stejně. Hodně krátké, na jednu A5. A měla jsem 1. Ale moc přesné to asi není, protože tu pohádku jsem nesnášela, stejně jako ty ostatní (Červená karulka atd.).



Jednoho dne si tak klidně sedím ve své chaloupce, když uslyším divné zvuky. Kouknu ven - a vidím dvě děti, jak mi sedí na střeše. Chtěly jíst moje střešní tašky! To přece nejde, do chaloupky by mi zatékalo a foukal vítr, jsem už stará, onemocněla bych. Tak jsem si řekla, že je trochu postraším, dám jim na vyučenou, jíst někomu střešní tašky, to se přece nedělá! Zavolala jsem je dolů, co si to jako dovolují a poslala do chaloupky. Mařenku jsem poslala dělat mi služku a uklízet, aby se naučila. A Jeníčka jsem zavřela a vykrmovala, jako že ho chci sníst. Bylo to jenom jako, abych je vystrašila a aby mi do chaloupky už nelezly. Přece nebudu jíst děti, nejraději mám koláče. Jenže oni se domluvili, že utečou a poví to na mně tátovi, oni nevěděli, že je to jenom jako a že je chci potom pustit. Tak tedy utekli, pověděli to tátovi, ten přišel a vynadal mi. Já mu vysvětlovala, že jsem je chtěla pustit, že to bylo pro ponaučení, ale on tomu pořád nechtěl věřit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama