Velkolepé Vánoce [jak pro koho] – Kapitola 3

20. července 2016 v 16:59 | Sophie |  Jiné psaní
A je tu další, třetí, kapitola. Pár dní jsem si vůbec nesedla k PC, takže proto později. Možná bych přihodila malé varování na 'canon-typical violence' a 'minor character death' (ani nevím, jak bych to řekla, tak jsem si zvykla tagovat na Archivu). Pokračování té minulé, je to v minulosti. O společné misi 007 a 001 a proč si Mary myslela to, co si myslela na konci té první kapitoly.
*když říkám před čtyřmi lety, myslím 2011, protože tohle se odehrává 2015
**když říkám Q, myslím toho s knírkem co býval R, a když Boothroyd umřel, stal se Q


Kapitola 4

před čtyřmi lety

Díky naprosto přesným instrukcím, které dostali od Q, 001 a 007 konečně dokázali lokalizovat 005 v jednom polorozpadlých domů kdesi v pustině blízko jednoho bulharského městečka. Právě včas, protože už jim ho zbývaly jenom tři minuty, než se spustí detonátor obrovské nálože umístěné pod hlavním náměstím schopné vyhladit celou vesnici z povrchu zemského. Museli ho urychleně dostat ven a ještě deaktivovat bombu. Na agentech bylo pouze zastavení odpočítávání, spínač byl dálkový a nacházel se ve stejné budově, u únosců.

Bond dlouhými kroky doběhl ke dveřím budovy. Tlačil je čas, takže dokonce zapomněl na opatrnost a nezkontroloval její okolí pro přítomnost nášlapných min či čehokoliv, co mohli teroristé k domu umístit. 001 by mu nejradši pořádně vyhubovala za lehkovážné počínání, kdyby je netlačil čas. Někdy si stále ještě říkala, jestli je Bond dobrý 007, protože podle jeho povahy by se spíš hodil na 0011.

Agentka pozpátku přiklusala k Bondovi a neustále se rozhlížela kolem sebe se zbraní namířenou před sebe. Bylo divné, že kolem nich nebyla ani noha, pouze jedno černé SUV patřící MI6 a hnědý land rover únosců.

Bond se pokusil dveře otevřít pomocí kliky, ale neúspěšně. Tak jednoduché to být nemohlo. Kousek popošel, znovu se rozběhnul a dřevěné dveře vykopnul tak, že s hlasitou ránou spadly na zem. Nestaral se o následky. Vkročil dovnitř se svým odjištěným Waltherem PPK/S drženým v obou rukou, teď už opatrně. Uvnitř domu byla skoro tma - okna byla zalučená dřevěnými prkny, a když se Bond dopátral vypínače, zjistil, že elektřina je nejspíš odpojená. Zajímalo ho, proč si vždycky únosci vybírají podezřelé opuštěné budovy, které vypadají, jako by se měly za pár chvil zhroutit, k držení zajatců. Už to bylo lehce klišé, ne?

001 vytáhla baterku a rozsvítila ji. Namířila kužel světla doprostřed chodby. Nalevo i napravo od nich nebylo nic víc než stěny s mnoha zamčenými dveřmi a spousty pavučin. Kdokoliv tam dříve bydlel, odstěhoval se, a od té doby dům nemá majitele. Posvítila 007 na cestu dále do domu a on jí posunky naznačil, ať zůstane za ním a kryje mu záda. Obě Dvojité nuly svižně postupovaly dále do středu domu, kde se nacházelo schodiště vedoucí až do třetího patra.

"005 je nahoře. Máme dvě minuty," přikázal Bond agentce Morstanové suše s vážnou tváří špiona a rychle vyběhl nahoru. Schody bral po třech, a taktéž Morstanová.

"Q, ve které místnosti přesně se nachází agent 005?" zeptal se Bond udýchaně starého výzbrojního důstojníka při běhu nahoru. Komunikační kanály byly pořád otevřené.

"Běžte do třetího patra," informoval ho Q a James protočil panenky, protože tohle přeci už dávno věděl a Q ho jenom zdržoval. Kdepak starý dobrý major Boothroyd. "Zahněte doleva a vstupte do bytu číslo 12. Měl by být tam, pokud se systém neplete."

Pokud se systém neplete, to byla vážně užitečná informace. Bond ale neměl čas o tom přemýšlet a dosprintoval ke dveřím bytu, následován 001 v patách. 005 nepochybně nebyl sám, takže se připravil na okamžitý útok. Tentokrát už to nepůjde tak hladce. Naštěstí byli dva.

Bond opět vykopnul dveře, což spustilo automatický mechanismus, který vystřelil dvě střely ve směru Bonda a Morstanové.

Ve zlomku vteřiny se oba agenti skrčili, aby je kulky nezasáhly. Divili se, že únosci byli tak naivní, aby si mysleli, že bude stačit jeden náboj. Chabý mechanismus, ale vymyšlený byl dobře, to se musí uznat.

Vtom se spustila další palba, tentokrát ze samopalu. Agenti se rychle schovali za stěnu a připravili se útok opětovat. 005 nebyl nikde v dohledu, takže ohrožen výstřely nebyl. Bond se zaposlouchal - snažil se určit polohu střelce. Byl blíže ke dveřím, takže udělal první krok a vypálil tolik nábojů, dokud neuslyšel zasténání, konec palby a tupou ránu, jak muž spadl na zem - což bylo pět. Nezdálo se, že by uvnitř byl ještě někdo další, takže vstoupil do bytu a Morstanová ho následovala. Ani jeden z nich nepustil a nezajistil pistoli.

Rozdělili se, aby našli 005 a spínač co nejrychleji. Už jim zbývala jen minuta. Bond běžel doprava a Morstanová doleva.

Bond otevřel jedny dveře a našel za nimi prázdnou místnost, ale když otevřel další, našel za nimi bezvládného agenta 005 přivázaného k židli, spoutaného a zbitého. Na čelo mu mířil další samopal připojený k malému zařízení odpočítávajícímu čas do exploze a pohybovému senzoru. Velká červená čísla říkala 00:39.

"Našel jsem 005 i spínač," ohlásil 007 do komunikátoru. Mohli to slyšet Q i 001.

Bond přiběhl k židli a pozorně si prohlédl mechanismus. Pokud se pokusí zrušit odpočet, musí krabičku vzít do ruky a otočit, ale to by znamenalo pohnout s ní, a to - prásk, 005 s dírou v hlavě. Kdyby se pokusil osvobodit agenta, dopadlo by to stejně. Poněkud bezvýchodná situace. Bond se musel rozhodnout rychle - zachránit agenta britské tajné služby, což bylo původním účelem téhle mise, a nechat zemřít několik tisíc nevinných lidí, nebo obětovat jeden život a zachránit všechny ostatní?

Volba byla těžká i jednoduchá zároveň. Věděl, že M byla schopná obětovat život agenta v nouzi, když nebyla jiná možnost, a právě teď nebyla. Už už vztahoval ruku k zařízení, když se do místnosti vřítila 001. Byla velmi chytrá, a tak okamžitě pochopila, o co se jedná.

"Ne, to nemůžeš udělat, Jamesi. Zabiješ ho!" zařvala a snažila se Bondovu ruku zastavit v pohybu vpřed. On zareagoval rychle a popadl agentčinu ruku v černé rukavici dřív, než stihla něco udělat.

Časomíra hlásila 00:24.

"Je to jeden život proti tisícům, Mary. Musím to udělat. Nemám jinou možnost." Podíval se 001 do očí a spatřil v nich zoufalost. 005 byl Maryiným partnerem na misích i v životě. Po bledé tváři se jí začla kutálet slza, a pak další. Vzlykla.

"Prosím, Jamesi!" vyhrkla a snažila se Jamese dostat pryč od stojanu se zbraní a čidlem. "Anthonyho život je cennější než život nějakých vesničanů, které ani neznáš." Pocity jí úplně zatemnily úsudek; tohle nebyla ta chladná a rázná 001, kterou Bond znal. Ale chápal ji. Nikdy nezapomenul na Vesper.

"Omlouvám se, Mary. Opravdu se omlouvám," řekl soucitně a skoro odhodil 001 stranou. Rychle sáhnul po zařízení ukazujícím 00:19, vzal pistoli a prohnal krabičkou dvě kulky. Věděl, že to zařízení naprosto vyřadí z provozu a už nebude schopno dát signál náloži. Neměl dost času na to, aby odšrouboval kryt a vypnul ho ručně.

Ještě se snažil stojan se samopalem povalit na bok, ale už bylo pozdě. Mechanismus se spustil hned, jak se Bond zařízení dotkl. Nemohl kulkám zabránit v dosažení cíle, jímž byl agent 005, Anthony Burkins.

Když uslyšel, jak se zavrtaly do agentova těla, lehce sebou cuknul a zavřel oči. Přecejen to byl jeho dobrý přítel a Maryin partner.

To mu připomnělo - Mary. Otočil se a viděl, jak vstává ze země a běží k 005. Křičela a brečela. Dřepla si k tělu a třásla s ním, jako by ho mohla oživit. Byla zoufalá a neuvažovala rozumně. Vrhla se na Anthonyho a kolébala ho v rukou; nechtěla si přiznat, že je pryč a nechtěla ho nechat odejít. Ještě ne.

Bond taktéž vstal a šel za ní, ale když se pokusil položit jí na ramena útěšnou ruku, chytla ho za ni a zkroutila ji, až to Bonda bolelo. Občas zapomínal, že to pořád byla nejlepší agentka v historii Šestky.

"Nenávidím tě!" vykřikla nevraživě a ze slzných kanálků jí vyhrkly další slané slzy.

"Já vím, Mary, já vím. A vím, že mě za to budeš nenávidět do konce života, ale teď musíme jít," odvětil Bond a odtáhl 001 od 005. Už se tolik nevzpouzela. Vlastně se divil, že na něj nenamířila pistoli. Bond zkontroloval hodinky.

Už uběhlo dost času na to, aby bezpečně usoudil, že exploze nenastane. Město je v bezpečí, ale za jakou cenu?

"Nemůžeme ho tu jen tak nechat! Ty a ten tvůj ledabylý přístup a drsné chování a modré oči a dvojsmysly-ale myslíš ty taky někdy na ostatní, parchante?! Já ho tu nenechám!"

"Už je o to postaráno… že ano, Q?"

"Ano, už jsem poslal helikoptéru. Moji technici zneškodní bombu, zajistí místo činu a vyzvednou tělo," potvrdil Q skrz vysílačku a ještě dodal: "Jaká to tragédie. Všichni jsme měli 005 rádi. Vracel vybavení v pořádku a poslouchal rozkazy." Bond si byl jistý, že si ten starý inženýr povzdechnul.

"Tony je víc než obyčejné tělo," vyštěkla 001 jako odpověď na Q-ho poznámku. "Jak to můžete říct tak klidně? Jak se vám bude v noci spát, Q? Jak se vám bude spát s vědomím, že máte podíl na prachsprosté vraždě?"

"To by stačilo, 001," řekl 007 klidně a táhnul Mary pryč z bytu. Musel ji držet dost pevně. "On za nic nemůže." Protože to je vina jen a jen těch bastardů, co se opovážili unést 005 a nastražit ho jako návnadu.

Bond odvedl agentku Morstanovou k autu a sedl si za volant. Ona se schoulila jako uvzlykaný balíček neštěstí na zadní sedadla a po celou dobu jízdy na nejbližší letiště nepromluvila už ani slovo. Měla na to právo, naštvat se na Bonda, to rozhodně ano. Ale opravdu nebyla jiná možnost.

Večer už byli oba agenti zpět v Anglii, na základně MI6 ve Vauxhallu. Seděli v kanceláři M a poslouchali hlášení o misi. Neúspěšné misi. Sice zabránili katastrofě, ale původní důvod, proč vůbec jeli do Bulharska, byla záchrana 005. A ten se nevrátil.

Druhý den přivezou tělo agenta 005. Pohřeb bude v neděli.

Agentka Morstanová podala okamžitou výpověď. Už nechtěla mít s Bondem ani s tajnou službou nic společného. M to přijmout nechtěla, samozřejmě, Morstanová byla její nejspolehlivějším a nejpřesnějším operativcem, a nechtěla se toho nadějného talentu vzdát. Od hranice odchodu do důchodu agentů 00 byla přecejen ještě osm let daleko.

Nakonec ale rezignaci přijala, s povzdechem a poslední nabídku, jestli si to nechce ještě rozmyslet. Morstanová si to nechtěla rozmyslet. M papír podepsala a pozice agenta 001 byla oficiálně volná. Nikdy však znovu neobsazená - zatím.

Mary Morstanová s pýchou odešla z budovy MI6 a nikoho ze zaměstnanců, včetně Bonda, už nikdy neviděla, nebo alespoň o tom nevěděla.


Až do 24. prosince 2015, kdy potkala nejen 007, ale i toho mladého Q, který byl shodou okolností Sherlockův bratr.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama